Z Nového Strašecí se vydáme do Rakovníka. Můžeme to vzít buď cyklostezkou přes Pilskou hájovnu, dále přes Tři stoly, kolem rybníka Bartoň (cyklostezka 0103), anebo pod Louštínem (cyklostezka 0102). V Rakovníku u Šamotky se obě cesty sejdou a pokračují kolem Lišanského potoka k Tyršovu koupališti. Zde se Lišanský potok vlévá do Rakovnického potoka a my se napojíme na oblíbenou cyklostezku 303 z Rakovníka na Křivoklát. To máme na tachometru 23 km. Další trasa se proplétá kolem potoka i železniční trati Rakovník–Beroun.
Podél potoka míjíme několik bývalých mlýnů, projíždíme obcemi Dolní Chlum, Lašovice a Pustověty. Pozorujeme krásné skály kolem trati, nivy v meandrech potoka, více i méně udržovaná venkovská stavení. Po 14 km od Tyršova koupaliště přijíždíme do Městečka.
Zde, v nejnižším bodě trasy (260 metrů nad mořem) je nejvyšší čas poohlédnout se po občerstvení. Je zde několik restaurací, já jsem si oblíbil restauraci U Romana hned vedle mostu. Venkovní zastíněné posezení je příjemné, ceny několika teplých jídel docela mírné.
A před námi je závěrečná část o délce 18 km, při níž musíme překonat výškový rozdíl 200 metrů. Vydáme se po cyklotrase 0048. Značení této trasy je dost slabé, ale naštěstí se cesta z velké části kryje s dobře značenou zelenou turistickou značkou.
Část cesty vede po silnici kolem sochy svaté Alžběty a pomníku hajného Wagnera (viz výlet z minulého čísla). Z odbočky na Nový Dům je to k soše Jana Nepomuckého jen 1,5 km.
Projíždíme osadou Brejl, kolem Pilské hájovny na Rudu a dále do Strašecí. Na tachometru máme 55 km, a celkové převýšení trasy činilo téměř 1000 metrů.
Komu by tento výlet nestačil (nebo mu nevyhovovala nabídka restaurací v Městečku), může si podél potoka zajet až do Křivoklátu a občerstvit se třeba v restauraci U Jelena, která se jako jedna ze tří restaurací v okrese pyšní Lvíčkem – oceněním Středočeského kraje. Ovšem pozor – právě tato noblesní restaurace se dostala nedávno na pranýř čtenářů Raportu v rubrice K.O. – nápoje zde prý dostanete pouze k jídlu. A to i v horkém letním odpoledni. Nejvhodnější návrat z Křivoklátu je zpátky do Městečka a pak po popsané trase.
Trasa je vhodná pro treková i horská kola, převážně vede po asfaltu a jemném štěrku. Děti v teplém dni zajásají nad několik brody, naštěstí je vždy vedle lávka. Trasa se úspěšně vyhýbá silnicím, až na tříkilometrový nepříjemný úsek po frekventované silnici Křivoklát–Lány.
text a foto Zdeněk Doležal
komise pro turistiku a zahraniční styky