Povolení bylo uděleno, a tak se tradiční průvod masek za doprovodu hudby odebral ke gymnáziu a ke kostelu. V průběhu putování byly sehrány krátké výstupy masek. Průvod za všeobecného veselí došel do kulturního centra, kde byla pro děti připravena soutěž masek a pro všechny drobné občerstvení.
A jaké to bylo si můžete prohlédnout ve fotogalerii a na videu, které v průvodu natočil Karel Kestner.
Masopust
Zvyky v průběhu kalendářního roku se nesou v rozdílném duchu. Masopust neboli fašank je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenním obchůzce v mrazivém vzduchu. Je to čas zabíjaček a lidového veselí.
Masopust začíná 6.ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.
Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky - antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy souvisí patrně s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.
Jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a Masopustu?
V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů - tj. 6.ledna - až do úterý, které předchází Popeleční středě.
Název Popeleční středa je od tzv. "udílení popelce". Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na Květnou neděli předešlého roku.
-md-