Výstava vánoční stůl

Ve čtvrtek 6. prosince pro vás otevřeme novou výstavu s názvem Vánoční stůl, která nahlíží do kuchyně našich předků ve svátečním vánočním čase.

Výstava především připomíná pokrmy, které nesměly na venkovském, ale i městském štědrovečerním stole chybět. Mnohé z nich dodnes obohacují náš vánoční jídelníček. V koutku evokujícím venkovské vánoční stolování nechybí suroviny k přípravě tradičních vánočních pokrmů – k čočkové polévce, hrachové kaši, houbovým pochoutkám. Tradiční večeře začínala obřadními pokrmy - topinkou nebo oplatkou s medem, česnekem, ovocem, bylinkami, šípky. Oplatky se pekly ve speciálních litinových formách ve tvaru velkých nůžek. Na stole obvykle nechyběla moučná jídla. Na Rakovnicku se podávaly „dolečky“ s povidly, tvarohem a smetanou, jinde byly v oblibě peciválky polévané sirupem nebo spařené horkým mlékem. Jedly se také nudle s máslem, tvarohem nebo perníkem, pekly se lívance nebo pokrmy z jahel - jahelníky (sladké se švestkami nebo slané s houbami) připravované ve speciálních zdobených formách.

Mezi nejstarší obřadní pečivo patřila vánočka (houska, štědrovnice). Ta byla nejen jedním z chodů štědrovečerní večeře, ale obecně významným jídlem celých Vánoc. Ručně se pletla z devíti pramenů, dochovaly se však i staré keramické formy, ve kterých bylo možné vánočku vytvarovat. Vánoček se peklo dostatečné množství - dostal ji nejen každý člen domácnosti, ale bývala i odměnou za celoroční službu na statku, dávala se obecním sluhům, pastýřům, ponocným. Vlivem městské kuchyně se ve venkovském jídelníčku rozšířily i další pochoutky - jablkový závin a drobné cukroví, které se na vesnici peklo od druhé poloviny 19. století. K jejich přípravě se používaly malé miskovité nebo vykrajovací formičky z pozinkovaného plechu nejrůznějších tvarů.

Štědrý den byl dnem postním - maso se tedy podle tradice nejedlo. Pokud se na štědrovečerním stole objevila ryba, upravovala se nejčastěji „na sladko“ tj. na černo. Později se postní přísnost tak jednoznačně nedodržovala a v jídelníčku se objevuje uzené maso, zvěřina, krocan. Ve středních Čechách se podával králík v omáčce nebo řízky.

Lidé ve městech a lidé majetnější porušovali tradiční skladbu večeře dříve než na venkově a obohacovali ji soudobými pokrmy. Ve městech se častěji podávala ryba upravená na různé způsoby (včetně rybích polévek), oblíbený byl vařený candát s máslem. Na stole se objevuje pečený krocan, plnění hlemýždi, raci, ústřice. V bohatých rodinách se pořádaly vyslovené hostiny. Na stolech bývalo množství cukroví, vánoční dort, jižní ovoce, z nápojů káva, víno, likéry, medovina, pivo, punč, později šampaňské.

V souvislosti s výše popsanými pokrmy můžete na výstavě vidět řadu předmětů sloužící k jejich přípravě - formy na oplatky, na jahelník, vyřezávané formy na nezbytné perníky i formičky a tvořítka na drobné vánoční cukroví. Na panelech najdete kromě informací nebo popisu vánočních zvyků související se stolováním i řadu dobových receptů. Tradičně upravený venkovský stůl můžete porovnat s honosnější měšťanskou tabulí, s vánoční instalací připomínající 70. léta 20. století nebo se současnou úpravou slavnostního vánočního stolu.