O samotném městě se již píše ve 13. století jako o tržní osadě. Jméno město obdrželo podle slaného pramene na úpatí Slánské hory, objeveného v roce 790 knížetem Nezamyslem.
Přes různé politické změny a zvraty je město dnes vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nalezneme zde i zbytky opevnění a známou Velvarskou bránu. Při příjezdu do města vás zaujme nádherný kostel sv. Gottharda, jehož počátky jsou již v bazilice z konce 14. století.
Na opačné straně města při výpadovce na Zlonice je pak možné spatřit známou slánskou hvězdárnu a lze navštívit klášter františkánů z počátku 17. století s kostelem Nejsvětější Trojice a uvnitř s loretánskou kaplí. Za klášterem pak asi po 1,5 km je možné zhlédnout Sloup vinařů a při výpadovce na Smečno pak šipkou označený Boží hrob z roku 1665, který byl při mé poslední návštěvě v horším stavu, ale v každém případě to stálo za vidění. K slavným rodákům patří mimo jiné malíř Josef Navrátil, historik V. V. Štech, spisovatel a novinář Karel Scheinpflug a významná herečka Olga Scheinpfl ugová, manželka Karla Čapka.
Podobně jako v nedalekých Vinařicích se i zde nachází stará sopka, Slánská hora, vysoká 330 m. Na východní straně je zavřený bývalý lom, ale na západní straně je vyznačena naučná stezka, kde kromě vzácných rostlin je možné vidět i sloupcové odlamování čediče. Z vrcholu je nádherný výhled.
Možnosti občerstvení jsou bohaté. Pokud však nebudete ještě zcela vysíleni a budete ve Slaném autem, doporučuji navštívit asi 10 km vzdálenou obec Podlešín, kde je ke zhlédnutí železniční viadukt na trati Slaný - Zákolany a přírodní skalní útvar, takzvaná Podlešínská jehla a v 5 km vzdáleném Kamenném
Mostě menhir.
Jelikož je ve Slaném mnoho dalších pozoruhodností a článek by byl moc dlouhý, doporučuji před návštěvou se podívat do nějaké další literatury a pro orientaci použít turistickou napu KČT č. 9 Podřipsko.
Tomáš Palek
Komise pro rozvoj turistiky a zahraniční styky